I v letošním roce budou pokračovat důlní práce na vyhaslé sopce Komorní hůrka. Jedinečný chráněný přírodní výtvor si vezmou geologové se seismology do parády zhruba ve druhé polovině jarních měsíců. Nyní se připravují všechny podklady k tomu, aby se s dalšími pracemi mohlo začít. Unikátní štolu začal hloubit Geofyzikální ústav před třemi lety.

„V letošním roce začnou poslední geologické práce v podzemí vyhaslého vulkánu, kdy bychom se měli dostat do hloubky kolem deseti metrů a délky zhruba kolem třiceti metrů, kde už bychom měli narazit na ztuhlé magma v podzemí,“ sdělil seismolog Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.

Poslední úpravy provedli v podzemí vyhaslého vulkánu seismologové na konci loňského roku. Odborníci tu tehdy udělali řadu dalších měření, aby zpřesnili projekt na další výkopové práce.

„V poslední fázi průzkumného projektu, na který jsme z Karlovarského kraje získali dotaci sto tisíc korun, jsme na Komorní hůrce udělali další zpřesňující měření. Pomocí toho jsme vytvořili další profily podloží vulkánu, které budeme vyhodnocovat s těmi předchozími, které už máme za sebou,“ vysvětlil seismolog.

Vědci například uměle vytvořili seismické vlny přímo z už vybudované šestimetrové chodby v podzemí. K tomu použili speciální kladivo a podložku.

„Úderem kladiva do podložky jsme vytvořili seismickou vlnu a na základě odrazu vln z podzemí jsme pak vyhodnotili obraz podloží podle toho, jak se jednotlivé vlny vracely. Mohli jsme tak prostřednictvím této technologie zjistit, co se nám ukrývá pod nohama, a pomohlo nám to pak určit, jaké další geologické práce jsou na tomto místě možné,“ sdělil odborník.

K tomu všemu na místě provedli geofyzikové i další odborné měření, které pomůže analyzovat různé dutiny a chodby v podzemí a místa, kde v historii někdo kopal nějaký tunel.

„Udělali jsme tu dipólové elektromagnetické profilování. K tomu jsme použili speciální sondu a dvě cívky. Jedna z cívek je vysílací, druhá přijímací. Jedna z nich vysílá elektromagnetické vlny do podloží o určité frekvenci,“ řekla geofyzička Blanka Levá z pražské firmy Inset.

Od konce roku je možné také vidět, jak vlastně Komorní hůrka vznikla. Česká geologická služba totiž vytvořila animaci, ve které je vše jasně znázorněné.

„Animace schematickým způsobem ve zkratce zobrazuje vývoj Komorní hůrky, styl její erupce, vylití lávového proudu, následnou mírnou erozi a hlavně vyhloubení průzkumných štol,“ informoval vulkanolog Vladislav Rapprich z České geologické služby.

Štoly jsou umístěny trojrozměrně v tělese sopky. Do budoucna tak tato animace bude sloužit jako zdroj 3D modelů pro brožuru s rozšířenou realitou.

Podobné animace vytváří tým odborníků pro sopky, u kterých mají dobře popsaný vývoj. To obvykle navazuje na výzkum, který trvá kolem dvou let. „V případě Komorní hůrky jsme vycházeli z mnoha poznatků, které již byly známé. Většina realizovaných měření ověřovala a upřesňovala umístění chodeb. Výjimkou jsou měření, především magnetometrie, která upřesnila rozsah lávového proudu. Tato láva je pak, v rozsahu ověřeném novými měřeními, v animaci zobrazena,“ vysvětlil vulkanolog.