Jejich aktivita je v posledních dnech poměrně nízká. Podle některých odborníků si to však mohou tito roztoči 'vynahradit' na podzim.

Aktivitu klíšťat každé pondělí a čtvrtek předpovídá Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem. Ještě v červnu byl stupeň aktivity na 10, což je nejvyšší stupeň. Tento týden se však předpověď pohybuje jen mezi 3 a 4, což značí mírné riziko.

„Klíště dává přednost vlhkým a teplým biotopům, listnatým nebo smíšeným lesům včetně městských parků. Již venkovní teplota 5˚C klíšťata aktivuje. Při vyšších venkovních teplotách a nízké vlhkosti se aktivita klíšťat snižuje, ale stejně jako v chladných, i v suchých a teplých měsících dokážou všechna vývojová stadia klíštěte přežívat a 'čekají' na vhodné podmínky ukryta mezi starou vegetací a detritem – neživou organickou hmotou,“ sdělila Kateřina Fabiánová z Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.

„Vrchol aktivity klíšťat bývá od května do července. V současné době je aktivita klíšťat mírně snížená díky horkému a suchému počasí, které na našem území již dlouho přetrvává. Se změnou počasí lze očekávat nárůst aktivity klíšťat,“ uvedla.

A s tím se zvyšuje také možnost nákazy některou z nemocí, které tito roztoči přenáší. Jde například o klíšťovou encefalitidu, jejíž výskyt je v České republice dlouhodobě jeden z nejvyšších v Evropě. „Trend výskytu má v Karlovarském kraji stoupající charakter. V roce 2018 eviduje Krajská hygienická stanice (KHS) Karlovarského kraje 7 potvrzených případů klíšťové encefalitidy,“ uvedla Michaela Zajíčková, odborný pracovník protiepidemického oddělení KHS Karlovarského kraje. Oproti tomu klesá výskyt lymeské borreliózy.

Jak se proti nemocem, které klíšťata přenášejí, mohou lidé bránit?

„Nejvhodnější ochranou je očkování. V České republice se očkuje proti klíšťové encefalitidě, jejíž výskyt v České republice je dlouhodobě jeden z nejvyšších v Evropě. Přesto se ochrana populace očkováním před touto nemocí výrazně nezvyšuje,“ řekla Michaela Zajíčková.

„Očkování se doporučuje zejména lidem, kteří se pohybují v přírodě, sportují nebo chodí na pravidelné procházky – zahrádkářům, turistům, rybářům, houbařům, vodákům, cyklistům, majitelům psů a koček. O očkování by měli přemýšlet především senioři, u nichž bývá průběh nemoci závažnější a hrozí u nich vyšší riziko trvalých následků,“ upozornila.

Očkování proti klíšťové encefalitidě nepatří mezi povinná očkování, většina zdravotních pojišťoven na něj ale přispívá. Například mezi klienty VZP je o příspěvek stále větší zájem. „Aktuální čísla ukazují, že za první pololetí letošního roku se nechalo očkovat jen o málo méně lidí, než kolik jich ještě před třemi lety tuto možnost využilo za celý rok,“ potvrdil Oldřich Tichý, tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny. To potvrzují také čísla za Karlovarský kraj. V roce 2016 si z VZP zažádalo o příspěvek 1 450 lidí, loni 1 423 a jen za prvních osm měsíců letošního roku už 1 671 klientů.

Roste však také počet infikovaných pacientů. Podle Státního zdravotního ústavu se v první polovině roku 2014 nakazilo v České republice 88 lidí, za stejné období letošního roku je to o 51 víc. 

Mezi další základy prevence přisátí klíštěte či poštípání jiným hmyzem patří:
- používáním repelentů, které je vhodné aplikovat na oblečení, zejména na spodní část nohou (při delším pobytu aplikaci repelentu opakovat dle návodu na repelentním přípravku)
- nošení hladkého, přiléhavého, světlého oděvu (nevhodné je tmavé oblečení s chlupem)
- nelehat a nesedat si do trávy
- omezit pohyb v bujné vegetaci, využívat zejména cesty
- průběžně kontrolovat oděv a odstraňovat lezoucí klíšťata pomocí pinzety
- kontrolovat i domácí mazlíčky a odstraňovat lezoucí klíšťata pomocí pinzety
- po návratu z přírody prohlédnout pečlivě celé tělo, zejména podkolenní jamky, třísla, podpaží, za ušima, u dětí na hlavě (mezi vlasy), klíšťata se však mohou přichytit kdekoliv, včetně intimních míst
- při samo/prohlížení použít zrcátka na místech přímo nedosažitelných zrakem (člověka mohou napadnout i nedospělá klíšťata, přičemž larva je v průměru jen 0,8 mm a nymfa 1,2 mm velká)
kontrolu je nutné zopakovat večer při sprchování a následující den
- v případě přisátí klíštěte či poštípání jiným hmyzem věnovat zvýšenou pozornost svému zdravotnímu stavu, a v případě objevení se možných klinických příznaků (u KE – zvýšená teplota, únava, slabost, bolesti kloubů svalů a hlavy, u LB – plošné zarudnutí s výbledem v místě přisátí, bolesti kloubů a svalů) neprodleně kontaktovat svého ošetřujícího lékaře.