Tradiční velikonoční pomlázku berou za své i někteří cizinci, kterých v Chebu žije několik tisíc.
Vietnamský podnikatel Ngo Nguyen slaví většinu českých svátků.
„Žiji zde dlouho. Kupříkladu Velikonoce jsem slavil už v roce 1992, kdy se nám zde narodila první dcera,“ potvrdil Nguyen.
„Snažíme se, aby sem naše děti zapadly. Když se zde narodily, tak by měly znát zdejší tradice,“ uvedl podnikatel. Zdaleka to ale neznamená, že by měly o svátcích jen radost z volna. „Vysvětluji jim, že některé oslavy mají křesťanské pozadí. I ve škole rozebírají, jak vznikly a proč.“
Ale také dodal, že s Vietnamem nechtějí zpřetrhat vazby. Takže stejně, jako objasňuje svým dětem naše svátky, snaží se jim osvětlit ty vietnamské.
Některé cizince ale české svátky moc nezajímají. „Vím, že budou velikonoce,“ řekl živnostník Hiu Tong z Chebu, který přišel z Číny. „Ale neslavím je. Dobré je to, že lidé mají volno a tak se ke mně přijdou najíst. Mám pak tedy vyšší zisk.“ Podle něj ale mladé cizince, kteří zde žijí, tradiční české svátky nijak nelákají.
„Já si naopak myslím, že se přizpůsobují a začínají si zvykat,“ vyjádřila se Ludmila Přibylová z Moravy, která má na pěší zóně v Chebu malý stánek.
„Byla jsem zde i minulý rok. A to si i mladí vietnamci kupovali pomlázky. Kraslice moc ne. Ale letos jich tu zatím moc nebylo. Dávají si načas,“ dodala prodavačka. Na otázku, zda si myslí, že cizinci znají náboženské pozadí svátků, odpověděla, že asi ne.
„Mám pocit, že je to podobné jako s Vánoci. Dají si dárky, ale proč se to dělá, asi nevědí,“ dodala Přibylová.
Studentka práv Petra Červenková z Chebu se na to dívá jinak. „Myslím, že ti, kteří už české svátky slaví, tak o nich leccos ví,“ podělila se s názorem studentka.
„Většinou to podle mého bývají tací, kteří zde chtějí zůstat. Ale pak je asi druhá skupina, pro kterou jsme byli jen 'přestupní stanicí' a ti se o naši historii a tradice nezajímají,“ dodala studentka pražské vysoké školy.
