Každým rokem si věřící v chrámu svaté Olgy ve Františkových Lázních připomínají den památky své patronky, které je chrám zasvěcen. A letošek není výjimkou. V pořadí již 127. chrámový svátek se v nejstarším pravoslavném kostele konal včera.

Svátek podle gregoriánského kalendáře připadá na 11. července, pravoslavní křesťané se ale dodnes při slavení bohoslužeb řídí starým juliánským kalendářem, který je oproti gregoriánskému o 13 dnů zpožděn.

Volba svaté Olgy jako patronky prvního pravoslavného chrámu v ČR nebyla náhodná. Svatá Olga byla první kněžnou, která na Kyjevské Rusi přijala křesťanství a zřekla se pohanských rituálů. „Svatá Olga bývá často označována jako jitřenka, která osvítila lid Kyjevské Rusi, analogicky se tak můžeme domnívat, že se právě proto stala i patronkou prvního pravoslavného chrámu v Čechách," říká duchovní správce chrámu svaté Olgy, otec Metoděj Kout. Svátek světice připadá na červenec, tedy na letní měsíc, ve kterém byla lázeňská sezona v plném proudu a lázeňští hosté se mohli jeho oslav zúčastnit. Ostatně chrám byl zprvu postaven právě pro lázeňské hosty z tradičně pravoslavných zemí, kteří do Františkových Lázní přijížděli. Mimo sezonu byly pak chrám a většina hotelů zavřeny. Teprve po druhé světové válce, v souvislosti s rozšířením pravoslaví mezi Čechy, byl správou chrámu pověřen český duchovní, který pastoroval nejen lázeňské hosty, ale především zde trvale žijící pravoslavné Čechy.

Stávající společenství je národnostně pestré. Modlí se tu spolu pravoslavní Češi, Ukrajinci, Slováci, Rusové, Němci, Rumuni, Řekové, Srbové i Bulhaři. Většinu pravidelných účastníků podle otce Metoděje tvoří místní z blízkého okolí z Čech i nedalekého Německa. „Lidé se sem přicházejí modlit, k tomu není potřeba rozumět každému slovu, důležité je otevřené srdce. Například i dva členové našeho pěveckého sboru jsou Němci," dodává otec Metoděj. Oslav chrámového svátku se každoročně účastní přibližně 70 až 80 návštěvníků. Letos, podobně jako každý rok, po bohoslužbě následovalo společné pohoštění na chrámové zahradě. „Chrámový svátek je jednak radostnou modlitební oslavou patronky chrámu, zároveň ale i společenskou událostí, příležitostí být spolu, poznávat se a sdílet společné radosti i starosti," uzavírá otec Metoděj.