Své o tom ví rybáři z Rybářského svazu . „Vydří populace neuvěřitelně narostla. V 70. letech minulého století se v Čechách vyskytovalo kolem 80 vyder. Kolem roku 2000 už to bylo 800 kusů a při posledním průzkumu v roce 2017 bylo vyder už 8 000. A těžko odhadnout skutečné počty v současnosti. Vydry si maličko idealizujeme, ale je to opravdu silná šelma, která se postaví bez problému psovi, či vlkovi. Na Ašsku se objevila znovu po 150 letech a její přemnožení je velkým problémem,“ říká předseda rybářského spolku v Aši Radomír Duchaj.

Vydra by se měla zdržovat především u větších vodních toků. Ale pokud trpí nedostatkem potravy, své teritorium mění a je schopná dostat se i do nejmenších potůčků. Pan Duchaj vysvětluje: „Poprvé jsme vydru na Ašsku monitorovali v roce 2018. Ale byl to jen osamocený samec. Zdecimoval ryby v sádce nad Vernéřovem u Aše. Byla to ojedinělá epizoda. Ale nyní mladí samci a samice pronikají i do podhorských oblastí. Vydra má velký akční rádius a v potoce zlikviduje nejen ryby, ale také korýše, obojživelníky, drobné savce. Je to prostě šelma, a pokud samice má mladé, vždy je krmí čerstvým masem.“

Dravec spotřebuje za jeden den až kilogram masa. Rybáři jsou přesvědčeni o tom, že je nutné s tímto problémem urychleně něco dělat. „Vysadili jsme například desetitisíce kusů pstruha potočního a vylovili jsme na Ašském potoce a jeho přítocích, kde se dříve lovilo kolem 800 kusů pstruha, pouhých 60. A to je zlé znamení,“ konstatuje Duchaj a dodává, „vydra se už dostává i do takzvaných generačních vod. A zde nejde jen o počty ryb, ale i o genetiku. V minulých letech jsme umělým výtěrem vytřeli z generačních pstruhů i přes 200 tisíc kusů jiker pstruha potočního. Každým rokem jich je méně. Plůdkem pstruha potočního zásobujeme Karlovarský i Plzeňský kraj. Jsme rádi, že zbyde na vysazení pro naši organizaci. Vydra si navíc ryby vždy najde. Před ní je neschováte," vysvětluje dále s tím, že vydra po generacích pozabíjela pstruhy potoční, štiky, candáty, mníky a kapří násadu.

Tento problém nezasahuje jen Ašsko. Velké starosti kolem řádění vyder hlásí prakticky celá Česká republika. K nám se vydra dostala především ze Saska a Bavorska. „Rybáři nic nenamítají proti ochraně některých druhů zvířat. A mezi ty chráněné patří i vydra. Ale je nutné hledat a najít rozumný kompromis. Německé orgány životního prostředí odškodňují zmařenou práci rybářů úplně jinak než u nás. Mnohem více. A musím připomenout, že mizící populace ryb v tocích může být nenahraditelnou škodou,“ uzavírá Radomír Duchaj.