Během své práce v sopce už narazili na sopečnou strusku a také různé vulkanické horniny. Některé z nich prokazatelně obsahovaly železo, protože při zkoušce reagovaly s magnetem. Na další poklady úpěnlivě odborníci čekají.

„Při ražbě štoly se nám samozřejmě povedlo najít první vzorky hornin z podzemí, za které jsme neskutečně vděční. Zatím je máme uschované ve skladu a provedli jsme na nich jen základní zkoušky,“ sdělil seismolog Milan Brož z Geofyzikálního ústavu.

V čedičových úlomcích analyzovali odborníci i vysoký obsah železa, protože hornina reagovala s magnetem. „Podrobnou analýzu provedeme, až budeme mít vzorků hornin více pohromadě a budou i z větší hloubky. Pak budeme moci ve spolupráci s Českou geologickou službou přesněji říci, kdy Komorní hůrka vznikla,“ řekl Milan Brož.

Zpřesnění datování vzniku sopky je důležité, protože dnes se o tom vedou dlouhé dohady a mezi jednotlivými údaji, které jsou k dispozici, jsou rozdíly stovek tisíc let. Podle odborníků se stáří sopky odhaduje v rozmezí 150 až 800 tisíc let.

„Až se dostaneme do hloubky 17 metrů ve štole, kde se pohybovali horníci i v historii, budeme moci odebrat další vzorky hornin a ty potom budeme prověřovat. Mimo jiné bychom následně chtěli odebrat i vzorek z Černé věže hradu Cheb a prověřit s ním horninu z Komorní hůrky, abychom potvrdili, anebo vyvrátili, že Černou věž tehdy lidé opravdu postavili z tohoto kamene. Dodnes totiž neexistuje jediný důkaz, že by to tak bylo,“ informoval Milan Brož.

Podle geologů by čedičový kámen, který dal věži hradu Cheb jméno, mohl pocházet z jiných lomů, například ve Slapanech, nebo v Libé. Některé indicie dokonce směřují i do čedičových lomů v Německu.

Horníci začnou razit další metry štoly až na jaře. Seismologové chtějí letos štolu naposled otevřít a připravit vstup do podzemí z povrchu, vertikální šachtou. Následně ji uzavřou a další geologické práce se uskuteční výhradně pod povrchem v historických důlních štolách, které mají mít celkem 300 metrů.

„Nám pro vědecké účely bude stačit, když zprůchodníme řádově desítky metrů. Odhadem tak kolem třiceti. Tam už bychom měli narazit na přívodní dráhu vulkánu, a tedy ztuhlé magma, které by si mohli lidé prohlédnout,“ poznamenal Milan Brož. Důlní práce v roce 2018 zodpovědí základní otázku o původním, dodatečném, nebo neexistujícím propojení průzkumných chodeb v podzemí vyhaslé Komorní hůrky.