O stovky tisíc korun mohou přijít obyvatelé celého Karlovarského kraje. Důvod? Málo vyplněných takzvaných makroseismických dotazníků. A k čemu takové dotazníky slouží? Usnadňují pojišťovnám vyplácení odškodnění za škody, které způsobilo nedávné zemětřesení v kraji. Aby však byla jistota, že škodu pojišťovna uhradí, je třeba makroseismický dotazník vyplnit a odeslat. Podle odborníků je to záležitost několika minut.

Podle makroseismických dotazníků se určuje intenzita zemětřesení, což je parametr, který charakterizuje vliv zemětřesení na obyvatelstvo, budovy a infrastrukturu.

„Na základě makroseismických pozorování se statisticky určí stupeň intenzity pro danou lokalitu. To má význam pro stavební inženýry a samozřejmě i pro pojišťovny, které mají sjednané plnění od daného stupně makroseismické škály," vysvětlil seismolog Josef Horálek z Geofyzikálního ústavu v Praze.

Geofyzikální ústav podle těchto formulářů určí stupeň intenzity (makroseismické škály), se kterým pojišťovny pracují. Pokud tak lidé formuláře nevyplní a nezašlou do Geofyzikálního ústavu, hrozí jim, že jim pojišťovna nezaplatí způsobenou škodu.

„Ano, je to tak. Na mapě, kterou podle makroseismických dat sestavujeme, bude ´hluché´ místo. To je i všude tam, kde nejsou pozorování. To, že jsme z některých míst, jako je například Nový Kostel nebo Skalná, nedostali žádný makroseismický dotazník, to se nám ještě nestalo," informoval seismolog Horálek.

Slova seismologa potvrzují i pojišťovny.

„Možnost nevyplacení škody existuje, ale my se snažíme i přesto, že žádný dotazník člověk neodeslal, pojistnou událost prověřit," uvedla mluvčí Dagmar Koutská z pojišťovny Allianz. „Pokud je tedy zřejmé, že škoda vznikla zemětřesením určité intenzity, nárok na odškodnění existuje. Podstatné je prokázat souvislost mezi škodou a zemětřesením," vysvětlila Koutská.

A jaký je tedy počet dotazníků, které do Geofyzikálního ústavu dorazily?

„Celkem jsme jich obdrželi 275, z toho asi 20 procent ze vzdálenějších měst nebo obcí, jako například z Karlových Varů, Plzně, Chomutova i z Prahy. To je asi jedna třetina oproti roku 2008, kdy nejsilnější zemětřesení mělo magnitudo 3,8," informoval seismolog Josef Horálek z Geofyzikálního ústavu v Praze s tím, že právě v roce 2008 přišlo kolem osmi stovek dotazníků.

„Nejvíce formulářů jsme obdrželi ze severní části Karlovarska, a to z měst Kraslice, Stříbrná, Šindelová, Rotava a Bublava. Na základě těchto hlášení lze velmi dobře určit stupeň intenzity otřesu ze 24. května a 31. května 2014 v této oblasti," vyjmenoval Josef Horálek, ale dodal, že z ostatních částí Chebska a Karlovarska přišlo dotazníků žalostně málo. „Proto bych velmi uvítal, kdyby lidé věnovali trochu času, dotazník vyplnili a zaslali nám ho."

Makroseismická stupnice má dvanáct stupňů a v žádném případě ji nelze zaměňovat s velikostí magnituda. Magnitudo je číslo, které souvisí s energií, která se při zemětřesení uvolnila v ohnisku, tedy v určité hloubce, například v 9 kilometrech. Pro každé zemětřesení je proto charakteristické právě toto jedno magnitudo, které seismologové určují ze záznamů posunutí půdy na seismických stanicích.

Makroseismický účinek se hodnotí podle škod a účinků otřesu na povrchu.

„Například zemětřesení o síle 4,5 magnituda, které zasáhlo chebský region před měsícem, dosáhlo na makroseismické stupnici šestého stupně," podotkl Josef Horálek. Pojišťovny začínají vyplácet pojistné plnění právě až od šestého stupně makroseismické stupnice.

„Dotazník je na webové stránce Geofyzikálního ústavu (www.ig.cas.cz), ve čtvrté záložce ´Makroseismický dotazník´ pod logem ústavu," uvedl Josef Horálek. Kromě základních údajů, jako je jméno a obec, se všechny údaje ve většině případů vyplňují pouhým zaškrtnutím jedné z několika uvedených možností. Vyplnění dotazníku by nemělo trvat déle než deset, maximálně patnáct minut," dodal Josef Horálek.