Exponáty, které jsou jinak zrakům veřejnosti schované v depozitu, se správa zámku rozhodla vzhledem k obrovskému ohlasu ukazovat déle, než původně plánovala. „Obohacení prohlídky zámku o vzácné artefakty jsme exkluzivně prodloužili až do konce října vždy o víkendu,“ informoval kastelán zámku Ondřej Cink.

Kromě toho budou mít příznivci kynžvartského zámku jedinečnou příležitost na vlastní oči spatřit další z mnoha klenotů, Keplerovo dílo Astronomia Nova.

Zámek si letos připomíná nejen příchod chebského kata Karla Hussa do Kynžvartu coby zámeckého kustoda, ale také výročí, kdy se Metternich stal ministrem zahraničních věcí rakouské monarchie. A právě jeho sbírky, vybavení i dary od významných osobností Evropy včetně panovníků mohou lidé během víkendového provozu na trase Muzeum a kabinet kuriozit spatřit. K vidění je tak honosná šavle knížete Metternicha nebo kulovnice zadovka. „Muzeum spravuje i sbírku mincí. Jde o jednu z nejrozsáhlejších zámeckých sbírek v republice,“ přiblížil Ondřej Cink.

Takto by mohla v budoucnu chebská knihovna vypadat.
Unikátní přístavbu knihovny může podpořit veřejnost

Mezi cenné kuriozity této sbírky patří i orientální platidla nezvyklých tvarů. Přitom některé mince by dnes vůbec být v zámku nemusely. V roce 1828 byly uloupeny dva tisíce mincí. „Podezření padlo i na správce sbírek Karla Hussa. Chyběly ale proti němu důkazy. Pravého pachatele se podařilo vypátrat až o sedm měsíců později. Jednalo se o Josefa Semence, bratra nadlesního kancléře Metternicha,“ poodhalil skutečný příběh. Kromě toho jsou k vidění například i liturgická roucha, rukopisy z trezorů, hadí kůže nebo soubor dageurrotypií, což je zjednoduše řečeno předchůdce fotografie.

Kromě toho bude zcela výjimečně k vidění i stěžejní dílo, velmi vzácný výtisk prvního vydání Johannese Keplera Astronomia Nova z roku 1609. Ta bude k vidění v rámci besedy se známým českým astronomem Jiřím Grygarem v pátek 20. října od 18 hodin.