To je jedna z novinek, jež se stane součástí dalších průzkumných prací ve více než 180 let staré štole v útrobách tohoto vulkánu, který je známý po celém světě. Na sopku se vědci vrátí zřejmě nejdříve až v květnu letošního roku. A pokud vše půjde podle plánu, mohla by být v letošním roce na konci kompletně hotová.

„Zmíněná jáma bude zapuštěná do země a bude ohraničená čedičovým soklem a zavírací mříží. V první fázi, kdy odborníci tuto jámu vykopou, poslouží především k těžbě hornin a zeminy při zprůchodnění chodby pod sopkou. Hlínu budou horníci vytahovat pomocí vrátku. Současně s tím tato jáma bude fungovat jako přirozený ventilátor. Protože do podzemí, až ho otevřeme pro veřejnost, bude nutné výměnu vzduchu zajistit a tato jáma nám s tím velmi pomůže,“ vysvětlil seismolog Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.

Otvorem se tak bude vyměňovat vzduch, k čemuž by jinak museli odborníci využít moderní elektronickou ventilaci. „Původně jsme zamýšleli, že bychom chodbu vybavili takzvanými větracími rukávy, které bychom umístili u stropu chodby, ale pomocí jámy to bude o hodně jednodušší,“ poznamenal Milan Brož.

Lžíce malého bagru se opět zakousla do země u vyhaslé sopky Komorní hůrka u Chebu. Vědci tady tak otevřeli další pomocný zářez, který sahá až do hloubky šesti metrů.Zdroj: Deník / Buriánek Jan

Jáma tak bude mít několik funkcí, kromě větracího otvoru a pracovního místa, kudy budou horníci zeminu těžit ven, se následně stane i nouzovým východem. Celou situaci ještě budou odborníci projednávat s Agenturou ochrany přírody a krajiny, aby si ujasnili, kde přesně jáma vznikne a jak bude přesně vypadat.

Další průzkumné práce budou v letošním roce geologové spolu se seismology provádět typicky hornickým způsobem, to znamená, že z povrchu nebude nic vidět. „Na začátku propojíme část chodby, kterou už jsme vyčistili, spolu s průzkumným zářezem, který jsme vytvořili na místě v loňském roce. Tím pádem bychom současných necelých deset metrů prodloužili o dalších šest. A až za touto chodbou pak bude pokračovat odborná důlní firma, která se v podzemí bude snažit dostat k vyhaslému sopouchu Komorní hůrky,“ poznamenal Milan Brož.

Hloubení štoly pokračuje už třetím rokem. Během své práce u sopky už narazili vědci na sopečnou strusku a také různé vulkanické horniny. Některé z nich prokazatelně obsahovaly železo, protože při zkoušce reagovaly s magnetem. Na další poklady úpěnlivě odborníci čekají. „Podrobnou analýzu provedeme, až budeme mít vzorků hornin více pohromadě a budou i z větší hloubky. Pak budeme moci ve spolupráci s Českou geologickou službou přesněji říci, kdy Komorní hůrka vznikla,“ řekl Milan Brož.

Zpřesnění datování vzniku sopky je důležité, protože dnes se o tom vedou dlouhé dohady a mezi jednotlivými údaji, které jsou k dispozici, jsou rozdíly stovek tisíc let.