Toho se měla dopustit v letech 2011 až 2012, kdy jako obchodní zástupkyně finanční společnosti po předchozí domluvě s poškozenými uzavřela s nimi smlouvy o půjčkách v úmyslu vylákat finanční prostředky. Uváděla přitom legendy o své špatné finanční situaci. Poškozené přesvědčila o své finanční nouzi a požádala je o pomoc, která spočívala v tom, že si vezmou finanční půjčku na svá jména a obviněná jim je bude hradit v pravidelných splátkách. Celkem tak ve dvanácti případech uzavřela s vědomím a souhlasem poškozených smlouvy o půjčkách v celkové částce kolem 350 tisíc korun, které použila pro vlastní potřebu. Na splátkách však zaplatila pouze kolem 190 tisíc.