„Vražd, sebevražd, případů loupeží a krádeží bylo tehdy mnohem více než dnes a četníci měli skutečně plné ruce práce, aby s tehdejšími, často spartánskými pomůckami a metodami pachatele dopadli,“ uvedl mimo jiné v rozhovoru pro Deník.

Přiblížíte krátce, co je obsahem vaší nové knihy?

Kniha Zločin na západě mapuje dějiny četnické pátrací stanice v Chebu, která se zabývala případy nejvážnější kriminality v širokém okruhu většiny dnešního Karlovarského kraje i části kraje Plzeňského. Je v ní popsána činnost stanice, životopisy jejích velitelů a zejména ty nejvážnější případy, které stanice vyšetřovala. Vše doplněné unikátní a bohatou fotodokumentací.

Kolik kriminálních případů jste zpracoval a z čeho jste čerpal? Proč právě období první republiky?

Popsaných případů je celkem 13, z toho se tři týkají jednoho a toho samého pachatele, mimochodem jediného popraveného člověka u Krajského soudu v Chebu v době první republiky. Fotodokumentaci zachránil před zničením a do knihy poskytl můj kamarád Miloš Bernart. Jedná se o pozůstalost oficiálního fotografa pátrací stanice Karla Kafky a jde skutečně o unikát. K případům byly dohledány souvislosti zejména na stránkách regionálního a celostátního tisku, neboť většina vyšetřující dokumentace byla v minulých desetiletích zničena. Řekli jsme si, že by taková unikátní sbírka ze života a činnosti prvorepublikových kriminalistů měla být přístupná veřejnosti, a to samozřejmě nejen v regionu.

Je nějaký zásadní rozdíl mezi kriminálními činy současnosti a těmi prvorepublikovými?

V době, kterou kniha mapuje, tedy zejména v době 30. let, postihla naše příhraniční regiony ve velkém ekonomická krize. Z toho důvodu narostla i zločinnost, která někdy dosahovala opravdu velkých rozměrů a často i brutality. Vražd, sebevražd, případů loupeží a krádeží bylo tehdy mnohem více než dnes a četníci měli skutečně plné ruce práce, aby s tehdejšími, často spartánskými pomůckami a metodami pachatele dopadli.

Z kterého zpracovaného případu vás nejvíc mrazí po těle? A „proslavil“ nějaký z nich náš region i za jeho hranicemi, tedy po celé republice?

Velká část uváděných případů byla popisována i v tisku celostátním, někdy i poměrně detailně, naštěstí pro nás. Z případů a zachovaných fotografií asi mrazí u všech bez výjimky, ale například případ brutální dvojnásobné vraždy v Nové Vsi pod Přimdou, který jsem zpracoval i pro Český rozhlas, patří asi mezi ty nejhorší. Detaily ale prozrazovat nebudu.

Já osobně si v souvislosti s prvorepublikovými kriminálními případy vybavím pana radu Vacátka a pány Boušeho, Brůžka a Mrázka. Jak hodně je tato představa vyšetřovacího týmu blízká realitě našeho regionu?

Jmenovaní působili v Praze a byli příslušníky policie, v tomto případě neuniformované. V naší oblasti nic takového nebylo, i když policie, tedy jiná složka než četnictvo, zde zejména koncem 30. let působila. Velitelé chebské pátračky byli v období 1928-1937 celkem tři, z toho ten první pouhý rok. K ruce měli zpočátku pouhého jednoho muže, koncem 30. let však již případy nejzávažnější kriminality vyšetřovalo 12 četníků. Kromě vražd však zaznamenávali a vyšetřovali i řadu vloupání, přepadení, sebevražd či automobilových nehod čili oproti „pražské Čtyřce“ poměrně rozdíl.

V současnosti se dělají statistiky kriminality jednotlivých okresů. Který z našich tří okresů na tom byl nejhůř podle vás v době první republiky?

Tehdejší samospráva byla jiná než dnes a statistika, pokud se ji podařilo nalézt, hovoří, jen co se týče vyšetřovaných případů stanicí v celém obvodu, takže se to takto říci nedá. Zločin kvetl všude.

Máte v plánu pokračování? Zajímají vás v souvislosti se zločinností i jiná historická období?

Určitě ne. Četnické pátrací stanice zanikly v době války a kriminalitě po válce se zatím věnovat nehodlám. I když v jednom případě ano, jedná se o případy politické perzekuce v regionu, zejména na Sokolovsku, v období 50. let, ale to není až tolik související s klasickou kriminalitou.

Kdy knížka vyjde a kde bude k dostání?

Kniha by měla vyjít v nejbližších týdnech a vzhledem k situaci bude k dostání on-line v nakladatelství Svět křídel, případně zřejmě i v sokolovském infocentru a u řezníka Dobřemysla na náměstí Budovatelů v Sokolově. Mimochodem případ vraždy jednoho sokolovského řezníka je v knize popsán…