I když čtrnáctiletý Jiří Zajíček z Františkových Lázní neočekává na vysvědčení ty nejlepší známky, užívá si konec roku s vynikající náladou. Zachránil totiž život svému nejlepšímu kamarádovi. V rozhovoru se s námi podělil o zážitky z kritické situace, kdy se zachoval jako správný kluk.

Jiří, popíšeš, jak se to všechno vlastně událo?Přišel jsem pro kámoše Martina Hrdého, přezdívaného Stifler, na domluvený sraz k jejich domku do ulice Větrná hůrka. Martin se pořád neobjevoval, tak jsem oknem nahlédl do domu. Jeho rodiče byli pryč, to jsem věděl už předem. Zahlédl jsem, že leží v kuchyni na gauči, spí a cuká sebou. Vzbudil jsem ho, on se stále divně třásl a měl velmi zpomalené reakce. Pak zazvonila kámoška Veronika. Té ještě otevřel, ale potom znovu ulehl a z pusy mu šla pěna a zvláštně okolo sebe kopal.

To už asi šlo ´do tuhého´…To teda jo! Byl to strašný pocit. Volal jsem ihned záchranku. Zdravotníci mne po telefonu vedli, jak nejlépe ´Stiflerovi´ pomoci. Hlavně poukazovali na to, aby mu nezapadl jazyk. Martin ho měl srulovaný v ústech, tak jsem mu ho za pomoci jeho trička vytáhl. Veronika na něj dohlížela a já běžel naproti sanitce, protože její šofér přesně nevěděl, kudy má k domku Hrdých dojet.

Tvého kamaráda odvezla rychlá zdravotnická pomoc. Potom už jsi odešel?Počkal jsem na příjezd jeho rodičů, kteří byli někde na kolech na Ašsku.

Když nastala ta kritická situace, kdy šlo ´ Stiflerovi´ o život, jednal jsi třeba podle pouček ze školy?Upřímně, ani ne. Spíš jsem se choval tak nějak automaticky. Za každou cenu jsem chtěl nejlepšího kamaráda udržet při životě. Měl jsem o něj velký strach. Vzpomněl jsem si však na radu, že mám vždy zachovat chladnou hlavu.

Jak snášíš ty, tak trochu průšvihář,současný zájem o svou osobu a různé pochvaly pedagogů?Hlavně jsem rád, že jsem mohl pomoci. Za výhodu považuji nabytou zkušenost. Nyní už vlastně vím, jak se v podobné situaci chovat. Kecal bych, že mi ta určitá popularita nedělá dobře. U hodně lidí u nás ze školy jsem si trochu zlepšil ´svůj kredit´. Teď už snad nebudu jen ten ´průšvihář´ Jiří Zajíček.