Jak po tvrzi, tak po obci. Petru Jaškovi z Chebu se ale podařilo zchátralou památku zachránit a má s ní i do budoucna velké plány. Rád by zde vybudoval muzeum lokality, která je v mnoha ohledech jedinečná. Jeho snahu už lidé ocenili během ankety Památka Karlovarského kraje, kde tvrz obsadila první příčku v kategorii Zachráněná památka. Letos navíc bojuje v celostátní soutěži o Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro.

Co vás vedlo k obnově tvrze?

Rodina řadu let vlastnila chatu u tvrze a stejně tak pozemky pod ní. Věž byla ale spolu s celou vesnicí z katastru vymazána po demolici na konci 50. let, což značně komplikovalo jakékoliv snahy o zahájení rekonstrukce – oficiálně totiž nestála. Dodnes je záhadou, proč nebyla zbořena spolu s ostatními budovami. Když se z pravé strany rozpadající se koruny vyvalil v roce 2015 velký kus zdiva, bylo jasné, že objekt spadne, pokud nezačneme s opravou. První rok jsme jen obíhali úřady. Ocitli jsme se v paradoxní situaci, kdy jsme chtěli zachránit památku, která vlastně neexistovala. Nakonec se nám ale podařilo přeci jen sehnat všechna potřebná razítka, následovalo zaměření, stavebněhistorický průzkum a terénní úpravy, protože těsné okolí věže včetně interiéru bylo zcela zarostlé.

Teď už má ale věž i provizorní střechu…

Ano, dozdili jsme místy i tři metry zdiva a věž nově ochránili provizorní střechou. Podařilo se tak zvrátit havarijní stav památky. Do budoucna máme mimo jiné v plánu vyspárovat zdivo a věži vrátit původní střechu, což byl třípatrový gotický krov.

Jaké práce vás zaměstnávaly v minulém roce?

Minulý rok jsme kompletně odkryli zbytky budovy chléva, zpracovali pasport této stavby, nechali chlév zdokumentovat, zaměřit a vložit do katastru. Postupně tak vracíme celému statku i na mapách podobu, jakou měl před demolicí. Také jsme doufali, že se nám podaří odkrýt studnu, která by nemusela být znehodnocená. I přes zajímavé výsledky tohoto archeologického výzkumu se nám to ale zatím bohužel nepodařilo.

Také jste ale dokončili vizualizaci budovy chléva, kterou byste rád obnovil. Jak jste daleko a co by v ní mělo vzniknout?

Právě vizualizace pro nás byly odrazovým můstkem k vypracování projektu. Bylo třeba dospět k maximální shodě s předválečnou stavbou, na čemž i v dalších etapách projektu spolupracujeme s Národním památkovým ústavem v Lokti i Muzeem Cheb. Výhledově bychom rádi v obnovené budově vybudovali malou expozici, která by návštěvníkům představila pohnutou historii zdejší lokality. Chebsko totiž bývalo jednou z nejhustěji osídlených částí Československa, což se však po dvou poválečných odsunech změnilo. Hraniční pásmo bylo zcela uzavřené a to z něj v současné době dělá unikátní místo nejen z pohledu kulturní paměti krajiny, ale i z pohledu ochrany přírody. Ještě před 90 lety tady žilo přes 100 obyvatel. V současné době připomíná zaniklou vesnici Pomezná zatím jen věž tvrze.

Máte už představu, co konkrétně by v muzeu mohlo být?

Podobu expozice zatím předběžně konzultujeme s odborníky. Je otázka, jestli se zaměřit pouze na historii a archeologii, nebo i na zdejší přírodu. Na oboje bude budova chléva určitě malá…

A v jakém časovém horizontu byste rádi budovu chléva obnovili?

Vím, že to bude znít bláznivě, ale rád bych, abychom do konce roku odevzdali na stavení úřad kompletní dokumentaci ke stavebnímu povolení a na konci roku 2020 byli hotovi s hrubou stavbou. To už bychom měli mít dovedenou i elektřinu, což všechno hodně usnadní.

Stala se vám ale i jedna zvláštní věc, nad vchodem do věže se vám objevil kříž…

Ano, někdo nám dost nešetrně do historického zdiva nad vchodem natloukl velký kříž. Přemýšleli jsme tedy, jak s takovou věcí naložit. Asi to dotyčný myslel dobře, ale nadšeni jsme z toho nebyli a kříž jsme sundali. Rozhodli jsme se ho využít pro rekonstrukci božích muk, která máme doložena na několika dobových fotografiích vedle obytné hrázděnky.

A co okolí tvrze? Jaké máte obecně do budoucna plány s lokalitou?

V průběhu příštího roku bychom chtěli začít se zaměřením obytné budovy bývalého statku. Tato hrázděnka, která má základy pravděpodobně ve 14. století, přiléhala k budově věže z východu a jejím pozůstatkem je venkovní sklep, momentálně propadlý. Ten bychom také rádi vyčistili a dozdili. Celá plocha budovy by si zasloužila rozsáhlý archeologický průzkum, který ostatně bude muset předcházet samotné plánované obnově. Právě v těchto místech s největší pravděpodobností stála obytná budova zaniklé tvrze před výstavbou statku. Když půjde vše dobře, bude po obytné části následovat i obnova hrázděné stodoly, jejíž základy jsou v terénu do dnešních dnů také dobře patrné.

Jak náročné jsou obecně práce na obnově tvrze? Ptám se na to v souvislosti s faktem, že je tvrz víc než 60 let kulturní památkou… Navíc neexistuje velké množství dokumentace, která by vám pomohla zjistit, jak místo vypadalo.

Obecně nás velmi limituje především odlehlost zdejší lokality a její špatná dostupnost. Naštěstí se nám i v tomto blýská na lepší časy. V poslední době nám hodně pomáhá obec Libá, pod kterou spadáme. I díky této podpoře se s největší pravděpodobností dočkáme připojení k elektrické síti a snad i nové příjezdové komunikace. Bez spolupráce s památkáři a archeology bychom se pak nikam neposouvali v poznání tohoto unikátního místa a určitě bychom o zdejší lokalitě nevěděli to, co víme dnes. Celá obnova by bez vzájemné spolupráce do značné míry postrádala smysl už vzhledem k vámi zmiňované neexistenci jakékoliv relevantní dokumentace.

Řadě lidí se líbila akce, kterou jste minulý rok uspořádali. Během ní měli zájemci možnost se seznámit s tím, co vše se vám už povedlo. Máte v plánu ji zopakovat?

Výhledově určitě ano. Teď ale leží naše priority v práci na projektech. Další větší akci plánujeme po realizaci obnovy budovy chléva.

Také si na tvrzi hýčkáte netopýry. Proč?

Právě netopýři jsou pro nás dokladem, že je zdejší lokalita významná nejen z pohledu historie. Letos v zimě, po rekonstrukci a zastřešení věže, u nás proběhlo sčítání netopýrů, které potvrdilo, že i přes rekonstrukční a archeologické práce se kontinuita zdejšího zimoviště nepřerušila. Pracovníci ochrany přírody napočítali šest zimujících netopýrů, jeden netopýr černý a pět netopýrů ušatých. Pevně doufáme, že i rekonstrukce sklepa venkovního přiláká do lokality více těchto ohrožených živočichů, a plánujeme proto na rekonstrukci spolupracovat i s příslušnými orgány ochrany přírody. Navíc se stala letos zjara zastřešená tvrz v horních patrech hnízdištěm několika druhů ptáků, které jsme se snažili v maximální míře nerušit. Uvidíme, co přinese příští jaro, kdy bude věž zastřešena druhou sezónu.

Pro Pomeznou v anketě Patrimonium pro futuro můžete hlasovat zde:https://www.npu.cz/pamatky-dekuji