V proluce mezi domy na Hlavní třídě v Mariánských Lázních, kde synagoga stávala, chtěl původně postavit dům arabský investor. Pozemek ale nedávno koupil král kasin a český podnikatel ze židovské rodiny, pokerový hráč Leon Tsoukernik. Je zde plánována výstavba nové synagogy. Nyní se ale prostor stal centrem pozornosti archeologů z chebského muzea. „Cílem archeologického výzkumu je odhalit veškeré pozůstatky původní synagogy, u nichž je záměrem je konzervovat a v budoucnu prezentovat veřejnosti. Zároveň průzkumem souvrství, které prokopáváme získáme fragmenty hmotné kultury a pomocí analýz i další detaily ke vzniku, užívání i zániku zkoumaného objektu,“ sdělil Deníku vedoucí odborného oddělení, archeolog Muzea Cheb Michal Beránek.

Základy synagogy v Mariánských Lázních vydaly první cenné nálezy, i kusy vitráží | Video: Antonín Hříbal

Pracovníci dokončili skrývkové práce a zadokumentovali odkrytý povrch. Plochu rozčlenili čtvercovou sítí a postupně šachovnicovitým způsobem vyhloubí jednotlivé čtverce po takzvaných přirozených vrstvách, tedy tak jak vznikaly. „Dlouhodobá zkušenost archeologů nám již napoví, co bychom mohli na jednotlivých plochách očekávat a zde to bude především zánikový horizont. Našli jsme tedy třeba spečené vitráže či úlomky zuhelnatělých dřev,“ poukázal archeolog Beránek s tím, že podle stavebních plánů byla část budovy zahloubena, takže v severní části objektu předpokládají odkryv i částečně sklepních prostor.

Mariánskolázeňská synagoga byla vyprojektována místním architektem židovského původu Eduardem Sternem a slavnostně otevřena 1. srpna 1884. „Tehdy samozřejmě sloužila jak místní židovské obci, tak i lázeňským hostům. Neblahý osud ji však dostihl při takzvané Křišťálové noci. Podle svědků začalo rabování a demolice interiéru již v odpoledních hodinách 9. listopadu 1938. Ve večerních hodinách pak byla budova za pomocí benzínu podpálena. Vyhořelá a destruovaná budova pak byla v následujících týdnech na náklady města odstraněna.“