Zcela unikátní daguerrotypií, předchůdcem fotografie, a ojedinělým studijním depozitářem mobiliárních fondů hradů a zámků se může chlubit zámek Kynžvart. To není vše, zámek se dostal na seznam Evropského dědictví a získal mimo jiné i zlatou medaili památkové péče Evropa Nostra 2001.

Prvním návštěvníkem, který si prohlédl nově vybudovaný depozitář a měl šanci spatřit Kynžvartskou daguerrotypii, byl ministr kultury Václav Riedlbauch. Unikátní snímek totiž není běžně přístupný veřejnosti a jeho hodnota je srovnatelná snad jen se souborem oltářních obrazů Berharda Strigela (kolem roku 1510), s nejstarším rukopisem – zlomkem pěti knih Mojžíšových z konce osmého století, nebo s antickou numizmatickou kolekcí.

„Depozitář byl zkolaudovaný teprve nedávno,“ informovala Naděžda Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu. Měl by být veřejně přístupný, ale také ne každému.

„Mluvím–li o veřejnosti, mám na mysli veřejnost badatelskou. Počítá se s tím, že tyto depozitáře nebudou pouze mrtvými depozity využívanými pouze pracovníky Národního památkového ústavu, ale že budou přístupné pro odbornou širokou badatelskou veřejnost,“ uvedla ředitelka. Odborných publikací, které vydává i Národní památkový ústav podle jejích slov není dostatek. „Bylo by potřeba, abychom se více zaměřili na zpracování svých vlastních fondů, které máme ve správě. Z toho důvodu je třeba využít nejen vlastních odborných kapacit, ale i oslovit odborníky na speciální sbírky a připravit publikace, které by přiblížily tyto cenné sbírky široké veřejnosti,“ doplnila ředitelka.

„Sem na Kynžvart soustředil kancléř Metternich své největší poklady,“ uvedl kastelán zámku Miloš Říha. „V letech 1998 až 2000 jsme zámek obnovili nákladem 70 milionů korun a jediná část, která tehdy zůstala nedokončená, bylo jižní křídlo. Na to jsme si připravovali samostatný projekt, který jsme podali do takzvaných Norských fondů. Za zhruba osm a půl milionu korun jsme tam vybudovali centrální depozitář, kde jsou uložené sbírky, celkem asi 30 tisíc kusů všech kolekcí,“ vyjmenoval kastelán.

O depozitář projevují zájem desítky badatelů, zejména ze zahraničí. Ministr kultury přislíbil pomoc při vydání odborné publikace pro zahraniční badatele. „Je škoda neumět tyto věci prezentovat,“ řekl. Prostředky na vydání publikace by měly jít z rozpočtu ministerstva. „Vždy nějakou rezervu mám, takže něco může jít na vydavatele, který si o to požádá, něco může jít na instituce, jako je Národní památkový ústav. Ti také začali s publikační činností,“ uvedl ministr. „Hlavně si myslím, že výsledky toho, co máme doma, bychom měli zpracovávat pokud možno my, našimi odborníky a nenechat to někoho objevovat. To je ve všech oborech. Měli bychom být aktivnější a na to tady je ministr,“ doplnil Václav Riedlbauch.