Ruský zajatec doplatil svým životem na to, že měl hlad a ukradl bulvu tuřínu. Manský dvůr byl v době války v majetku Konráda Henleina. Ten většinu času trávil v Liberci, hlavním městě Sudet. Ve dvoře bydlela jeho rodina s hospodyní, správcem a na chodu tak velkého statku se podíleli francouzští a ruští váleční zajatci. Přestože Cheb američtí vojáci osvobodili už 27. dubna, k vraždě ruského zajatce v Manském dvoře došlo 1. května 1945, a to z dosti nepochopitelných důvodů. Ukradl totiž z hladu bulvu tuřínu Ruského válečného zajatce, pracovně nasazeného na Manském dvoře, zabil sudetoněmecký fanatik Julius Kreibich. Ten měl už několik podobných ´vlasteneckých úspěchů´za sebou. Zabití ruského válečného zajatce nebylo totiž jeho jediným skutkem.

Za tragické události na Žandovsku byli 15.7.1945 zatčeni četník Antonín Franc z Dolního Žandova a listonoš Julius Kreibich z Vysoké. Franz sloužil u četnictva od roku 1941, nastoupil na toto místo v Žandově v květnu 1944. Původním povoláním byl košíkář. Do Sudetoněmecké strany vstoupil v roce 1937. Po záboru pohraničí byl převeden do NSDAP. Kreibich byl o poznání agilnější, v Henleinově straně byl od roku 1935 a i on skončil jako organizovaný nacista. Od roku 1939 byl členem SA, kde měl nízkou hodnost a byl také blokovým vedoucím místní organizace Nacionálně socialistické péče o blaho lidu, dále byl velitelem zdejšího volksšturmu. Z hlediska retribučního dekretu to nebylo nikterak trestné, ale v celém případě to sehrálo důležitou roli.

Kreibich s Franzem měli společný zločin, když v dubnu 1945 našli v jedné z místních stodol ukrytého dalšího sovětského válečného zajatce. Nemohl chodit, měl oteklé nohy, věkem se pohyboval kolem čtyřicítky. V jeho úkrytu byla zabitá slepice a pár syrových brambor. Kreibich a Franz se ani neobtěžovali, aby neznámého cizince identifikovali. Nešťastníka vytáhli ze slámy a Franz ho z bezprostřední blízkosti zastřelil. Mrtvé tělo pohřbili v mělkém hrobě poblíž stohu. Případ byl svědecky prokázán Fritzem Kleinertem, uprchlíkem ze Slezska, který z místa vražedného činu odháněl zvědavé děti. Dále zdejším sedlákem Janem Purlem, který pomáhal kopat hrob, a starostou Karlem Eckertem.

Obžalovaní stanuli 14. března 1946 před senátem dr. Lišky, který je oba odsoudil k trestu smrti. Rozsudek byl ještě téhož dne vykonán na malém nádvoří chebského soudu. Jako první šel na smrt Franz. Oba po sobě zanechali dopisy na rozloučenou, které nebyly odeslány. V jednom z nich se děkuje Eckertovi a Purlemu.

Zbytečnou smrt zajatce, který zemřel kvůli tomu, že měl hlad, připomíná na Manském dvoře památník, který byl odhalen 1. května 2015.

Zdeněk Buchtele