Všeobecné zdravotní sestry a porodní asistentky z chebské nemocnice objeví v říjnu na výplatních páskách větší cifry. Potvrdil to generální ředitel Karlovarské krajské nemocnice (KKN) Jiří Fojtík. Peníze navíc dostanou zpětně od července letošního roku.

„V tuto chvíli ještě jednáme s pojišťovnami o tom, kolik peněz nám na zvýšení mezd uvolní,“ informoval ředitel. „V nejbližším týdnu bychom chtěli záležitost dokončit a začít rozpočítávat, kolik kdo dostane. Můžeme už ale odhadnout, jak bude situace vypadat, protože od našich největších pojišťoven jsme už peníze dostali,“ řekl.

Jen Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) za tímto účelem poslala 31. srpna v součtu téměř dva miliony korun. Jde o finance, které by sestry měly obdržet od července letošního roku, další peníze budou následovat.

„V průměru by si sestřičky měly polepšit o 2,5 tisíce korun měsíčně. Peníze potřebné k navýšení mezd pokryje z valné části právě VZP,“ uvedl mluvčí VZP Karlovarského kraje Petr Svoboda. „Částky se přesně vypočítávají z podílu VZP na úhradách daným zdravotnickým zařízením. V nemocnicích Karlovarského kraje to dělá v průměru skoro 80 procent. Znamená to, že každé sestře přispějeme měsíčně minimálně devatenáct set korun,“ sdělil.
Zvýšení platu se týká celkem 760 sester v KKN, ale nedostanou všechny stejně.

„Necháme si zpracovat klíč podle návrhů náměstků lékařské péče v jednotlivých nemocnicích. Mělo by se rozlišit, zda sestra pracuje na JIP, ARO nebo jiném oddělení. Chceme zohlednit náročnost práce,“ podotkl ředitel krajské nemocnice Jiří Fojtík, i když by podle něj bylo jednodušší vyplatit všem stejnou sumu.

Sestrám se takový přístup nelíbí. „Slíbili nám 2500 korun a teď dostaneme třeba jen polovinu,“ rozčílila se jedna ze zdravotních sester, která si nepřála být jmenována. „Už v oboru pracuji řadu let a spousta mých kolegyň odešla jen kvůli malému platu,“ poznamenala.

Zvýšení platů o 2500 korun měsíčně slíbila vláda sestrám už v dubnu. Platové tabulky se změnily od července. Nárůst platů měl pomoci udržet sestry v českých nemocnicích. Pokud se to nepodaří, ohrozí to podle odborníků kvalitu péče.

„Sestry. A co laboranti, ergoterapeuti, fyzioterapeuti, sanitáři, nezdravotničtí pracovníci ve zdravotnictví?“ poznamenal Antonín Toušl, jehož příbuzný pracuje jako sanitář. „Jsou i jiné profese, které jsou nedostatkem ohroženy, ale nejsou prostě tolik vidět a slyšet. Na ty nikdo nemyslí. Člověk slyší, že se v této republice ozývají jen lékaři, sestry a učitelé. Jiní lidé nemají ani zdaleka takové platy a také musí žít.“