Cena, cena a ještě jednou cena. To je, jak se zdá, pro většinu českých spotřebitelů při nákupu potravin rozhodujícím kritériem. V části národa je navíc stále ještě zakořeněný názor, že co je ze zahraničí, musí být nutně kvalitnější než domácí produkty.

„To je princip celého problému. Francouz upřednostní francouzské víno, Němec si nekoupí nic, co není německé, ale Čech sáhne po výrobku ze zahraničí, protože je často levnější než ten domácí. Že ale kvalita za cenou může silně pokulhávat, to už ho nezajímá,“ posteskl si místopředseda Agrární komory Karlovarského kraje a ředitel společnosti Agro & kombinát Dolní Žandov Vladimír Tůma.

„Naše společnost vlastní certifikát na produkci ekologického masa. Přesto do nadnárodních obchodních řetězců, kde nakupuje na sedmdesát procent spotřebitelů, neprorazíme. Na pultech takových obchodů se objevuje maso německé nebo rakouské. Ale kvalitní české maso a mléko od nás velké obchodní domy nechtějí.“

Podle Tůmy je právě to důvodem, proč mnozí čeští zemědělci stěží přežívají. Někteří dokonce kvůli tomu, že nemohou svá zvířata prodat za cenu, která by se jim vyplatila, končí výrobu. „Rok od roku je to horší. Vždyť například počty skotu se oproti roku 1990 snížily na polovinu. Ani ve vepřovém mase už nejsme soběstační,“ upozorňuje Vladimír Tůma. „To samozřejmě úzce souvisí se zpracovatelským průmyslem. V problémech jsou česká jatka a mnozí další výrobci. Potřebujeme národ vybudit k tomu, aby lidé kupovali kvalitní české výrobky. Aby se po nich pídili, a žádali je ve svých prodejnách Myslím, že trocha patriotismu by v tomto směru vůbec nebyla na škodu.“

„Já věřím, že je české maso kvalitní,“ uvedla Chebanka Jana Švecová. „Ale když jdu do obchodu, hledím především na cenu výrobků, a to nejen u masa. Naše platy nám nedovolí kupovat předražené výrobky. Zemědělci ve výkupech za maso nedostávají moc peněz, ale další zpracovatelé si chtějí také něco vydělat Na to naše rodina prostě nemá,“ řekla.