V českém pohraničí vypukl boj o půdu. Zájemců zejména z ciziny je moc a ceny v dražbách proto letí vzhůru.
„Českému zemědělství citelně chybí kapitál,“ míní místopředseda Agrární komory Karlovarského kraje a člen představenstva Agrární komory ČR Vladimír Tůma, který má zkušenosti s vedením zemědělské společnosti v Dolním Žandově na Chebsku.
Podle Tůmy většina českých zemědělců v příhraničí hospodaří na pronajatých plochách. Právě ty se však v současné době stát formou dražby snaží prodat.

„Cena půdy se při dražbách vyšplhá někdy až na desetinásobek vyvolávací ceny. Je jasné, že český zemědělec na nákup mít peníze nebude. Půdu tak skupují cizinci,“ konstatoval Tůma. „Před patnácti lety nás úředníci nutili zprivatizovat hospodářské budovy, stáje, chlévy. Zadlužili jsme se a nakoupili techniku za miliony. A teď se k půdě horko těžko dostáváme,“ posteskl si Tůma. „Na Chebsku v současné době hospodaří čtyři, možná pět velkých zemědělských společností, které patří cizincům. Ty si mohou dovolit investovat do půdy. My takové ceny zaplatit nemůžeme. Ale až budeme na půdu mít, možná už nebude co kupovat.“

Nejistota a vysoké ceny půdy brzdí i další rozvoj místních zemědělců.
„Nevím, co bude. Do techniky raději investovat nebudu. Jestli stát prodá půdu, na které hospodařím, někomu jinému, budu muset skončit,“ netají se obavami další ze soukromých zemědělců na Chebsku.
„Taková nejistota hospodaření českých zemědělců negativně ovlivňuje. Proto se agrární komora snaží těm, kteří roky na pronajaté půdě pracují, vyjednat lepší podmínky při jejím prodeji. Mám na mysli například jakési předkupní právo,“ doplnil Vladimír Tůma.