Jaká byla letošní úroda? Podepsaly se teplotní výkyvy jarního počasí a deštivý srpen na výnosech? To jsou otázky, které v těchto dnech řeší zemědělci na Chebsku.

„Výnosy už máme zhruba spočítané, zrovna včera jsme o tom na Agrární komoře mluvili. Jak jsme předpokládali, urodilo se málo jařin, které letos kvůli abnormálně teplému jarnímu počasí téměř beze srážek na mnoha místech republiky téměř zaschly,“ řekl místopředseda Agrární komory Karlovarského kraje Vladimír Tůma z Dolního Žandova. „Na Chebsku se sice z velké části vzpamatovaly, ale už to není ono. Naopak plodiny, co jsme zaseli na podzim, tedy ozimá pšenice a řepka, výkyvy počasí přestály. Výnosy jsou průměrné, nelze hovořit o významném propadu ani o větším nárůstu.“

Naopak jako za nejlepší sezonu po revoluci označil letošní sklizeň další ze soukromých zemědělců na Chebsku Gabriel Kužel.
„Pšenice se mi urodilo na hektaru sedm tun, řepky více než tři a půl tuny,“ pochlubil se Kužel. „Horší to bylo s jařinami. Ječmene jsem sice sklidil jen pět tun z hektaru, ale ani tady si nemůžu stěžovat.“ Problém prý nemá ani s bramborami, které letos, na rozdíl od dřívějších let, zloději už tolik z polí neodnášejí.

„S rozkrádáním úrody brambor opravdu potíže nemám. Při jejich dobývání se totiž musí pracovat. Ano, zaregistroval jsem nájezdy na pole, ale ti, kteří chtějí kupovat zadarmo, se rychle unaví a většinou po nějakých dvou třech metrech to zabalí. To taková motorová nafta a staré železo je pro zloděje větším lákadlem. Takové komodity se kradou lehce a zloděj se u toho tolik nenadře. To není taková práce, jak když musí vykopat třeba pytel brambor.“
Přestože některé hospodáře výnosy příliš nenadchly, mají naději, že si letos o něco polepší. „Výkupové ceny totiž v současné době stouply na téměř dvojnásobek,“ vysvětlil Tůma.