Nejsilnější otřes dosáhl magnituda s hodnotou 3,1. Přesto lidé i nadále popisují téměř každou noc dunění, při kterém nemohou ani spát. Není divu, zem u Lubů se zatřese několikrát během noci. Přístroje zaznamenají několik stovek slabých záchvěvů, které lidé ani nepostřehnou. Nicméně vážné škody nikomu nehrozí. Podle odborníků jsou současné záchvěvy velmi mírné.

„Tyto otřesy, které lidé cítí, nemohou v žádném případě nikoho ohrozit. Musím tedy všechny obyvatele Chebska uklidnit,“ sdělil seismolog Josef Horálek z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky v Praze (GFÚ AV). „Jedná se o slabší otřesy, při kterých nemohou vzniknout materiální škody. Zatím nejsilnější magnitudo dosáhlo hodnoty 3,1, lidé se nám však ozvali i když bylo magnitudo 2,6 anebo 2,7,“ poznamenal odborník s tím, že nikdo zatím nehlásil žádné škody.

Podle Josefa Horálka došlo v roce 2014, kdy Chebsko zasáhly nejsilnější otřesy od roku 1985, pravděpodobně k aktivování severní oblasti zlomu, kde se zemětřesení začala objevovat od roku 2017.

„Je to jen moje hypotéza, ale pravděpodobně se v roce 2014 aktivovala tato severnější část zlomu, kde od roku 2017 pozorujeme nové roje. A stejně tak je to i v případě současné seismické aktivity. Ale co konkrétně stojí za tím, že se roje objevují zrovna tady, budeme nadále zkoumat," uvedl Horálek.

Poslední silnější roje pocítili obyvatelé Chebska v roce 2017, kdy nejsilnější otřes půdy dosáhl magnituda 3,5. A následně v roce 2018, kdy nejvyšší magnitudo dosáhlo hodnoty 3,8. Záchvěvy půdy, které lidé pociťují nyní jsou typické ohromným duněním. Svědci popisují, že to je jiný zvuk, než u předešlých zemětřesní.

„Nyní je to takové divné zabušení. Jako při průjezdu tanku nebo nějakého jiného těžkého náklaďáku. Ono se to těžko popisuje,“ sdělila Marie Novotná z Lubů. „Zažila jsem mnoho zemětřesení, ale tohle je trochu jiné. Zajímavý je i ten záchvěv samotný. Je to takové lehké zhoupnutí a zachvění. Některé zemětřesení je cítit jako jedna rána. Pokaždé je to trochu jiné,“ poznamenala.

Na zvukové projevy upozornili lidé i vědce. Ty se budou i zvukovou stránkou zemětřesení zabývat. V tuto chvíli je na vyhodnocení ještě brzy.

„Máme u seismometrů umístěné mikrofony, které nám nahrávají i zvuk zemětřesení, takže i tyto záznamy budeme analyzovat. Zatím se, podle prvotních analýz, nezdá, že by tento roj byl svým zvukovým projevem zvláštní a lišil se od předchozích rojů v této oblasti, ale zvukový projev otřesů budeme ještě zkoumat,“ informovala seismoložka Jana Doubravová z GFÚ AV v Praze.

To, jakým způsobem bude zvuk slyšet na povrchu země, záleží na mnoha faktorech. Hodně ovlivňuje například topologie a materiál podloží, na kterém se pozorovatel, který zemětřesení zaznamená, nachází. Ale to není jediná věc, kterou musí brát vědci v potaz.

„Nemůžeme jednoznačně říct, co stojí za tím, že lidé na různých místech cítí a slyší otřesy různě. Je tam velmi hodně faktorů, které tento vjem ovlivňují. Je ale možné, že zvuková vlna, kterou vyvolává první seismická vlna podélná, může vlivem různého podloží změnit svůj frekvenční obsah a tím pádem ji každý může slyšet trochu jinak. Jak přesně ji to ovlivňuje budeme teprve zkoumat a je možné, že současná měření a poznatky nebudou stačit k přesnému popisu tohoto efektu,“ poznamenala seismoložka Jana Doubravová.