Jsou nejen zapsané v různých kronikách, ale na vlastní kůži si je již desítky let ověřuje Rudolf Kovařík ze Šindelové na Kraslicku. Ten také upozorňuje na to, že předpovědi či pranostiky platí vždy pro danou oblast a při používání nejmodernější techniky meteorologů radí používat vždy i trochu toho zdravého selského rozumu.

Kovaříkovo zájem o předpověď počasí začal už v jeho osmi letech, kdy si přál najít pod vánočním stromečkem barometr. Přání se mu splnilo. Dnes spolupracuje s Českým hydrometeorologickým ústavem, astronomickým ústavem, horskou službou či hasičským sborem. Jeho zahradu i dům "zdobí" různé přístroje, které počasí sledují. Zároveň však sleduje chování přírody i zvěře. Sýkorky, jeleni, černá zvěř, jeřabiny, žaludy, bukvice. Dále pranostiky na svátek Martina, Barbory či Mikuláše. To vše už našim předkům napovídalo, na jakou zimu se mají připravit. A platí to i dodnes, jen si musí dát člověk pozor s čím pracuje.

Podzim a blížící se zima. Ilustrační foto.
Co napadlo, to roztálo. Sněhu se na Chebsku dočkáme možná ve středu

"Předzvěstí tuhé zimy je například to, že cibule má silnější slupky, zelí listy hodně na sobě a pevnou hlávku. Hodně se dá vypozorovat i z chování vysoké zvěře, sýkorek, černé zvěře či kachen. Pokud přiletí kachny z Horní Blatné níže na přehradu Skalka nebo do Březové u Karlových Varů přijde mráz. Dost napoví i sklizeň cibule. Musí však být z vlastní zahrady ne z dovozu koupená v hypermarketu. Lesníci zase pozorují zvěř. Když jelen sleze z kopců dolů do deseti maximálně dvaceti dnů je nahoře sníh. Sleduji i odlety špačků či vlaštovek. Hodně napoví včely ale i vosy. U černé zvěře zase sádlo a štětiny. Sleduje se též množství jeřabin, žaludů, bukvic. Zimu lze odhadnout podle těchto a mnoha dalších indicií. Nikdy však nebudete vědět v listopadu, že první nebo druhý týden v lednu udeří mráz," říká Kovařík.

Podle něj naši předci trávili lidé mnohem více času venku, než například v továrnách jako je tomu dnes. Mnoho z nich se živilo zemědělstvím a byli tak nuceni sledovat a předvídat co je čeká. Velcí sedláci měli takzvané poklasné. To byli lidé, kteří měli na starosti obilí, jeho úrodu, sklizeň a vše kolem něj. Kronikáři zase měli povinnost zapisovat, jak se chová příroda.

"Když bylo velké vedro, věděli že přijde bouřka. Když byly orosené schody, čekali déšť. To samé, když šel kouř z komína dolů. Když šel nahoru, věděli, že bude druhý den lépe. Když byl zakaboněný například nějaký vršek v dáli, čekali přes den hezké počasí a večer déšť. Tyto věci spolu s pranostikami byly jejich ukazatelem počasí. Pranostiky budou samozřejmě jiné pro Olomoucko a jiné pro například Nové Hamry," konstatuje Kovařík.

Věžový dům na sídlišti Michal
O práci domovníka v městských domech byl v Sokolově zájem. Vybrali jich devět

Poslední roky si však musí lidé dávat pozor na to kolik indicií nasbírají. Čím více tím lépe. Už se nelze řídit například jen odletem divokých kachen. Malé procento z nich si totiž zvyklo zůstávat u nás. Poté jen létají z vyšších poloh níž, když čekají nastupující mráz. Stejné je to podle Kovaříka například i u jeřabin. Pokud jich je málo, je třeba se podívat i na žaludy či bukvice. Těch může být naopak dostatek.

A jaká bude podle Kovaříka ta letošní zima? "Letos nebude tvrdý vpád zimy. Vánoce budou na blátě, nějaký sníh se udrží nad 750 až 800 metrů nad mořem. Níže budou známé epizody oblev. Samozřejmě můžeme během zimy očekávat několik vpádů studeného vzduchu, kdy budou teploty klesat k minus 20 stupňům Celsia. Docela se musím smát zaručeným předpovědím některých přispěvatelů různých médií či serverů. Ty straší největší arktickou zimou za několik desítek let, jiní zase naopak velkou vodou. Tomu nemůže věřit ani sám autor těchto článků," kroutí hlavou Kovařík. Na Kraslicku podle něj vychází 3,5 bílých Vánoc za deset let. na Božím daru jich je 6,5 za deset let. Za stejné období lze očekávat příjezd Martina na bílém koni tak dvakrát v nadmořské výšce zhruba 600 metrů. Při těchto předpovědích či indiciích našich předků nelze pominout ani moderní aplikace či satelity.

"Jsou různé modely i aplikace z několika států Evropy. Nejmodernější přístroje používají různé modely. Tvoří je počítače, trefí se, ale je vždy dobré používat i trochu toho zdravého rozumu a neřídit se jen a pouze jimi," dodává Kovařík.