Ten se přes Českou republiku přehnal minulý týden, a i když v Karlovarském kraji mnoho škod nenadělal, začali mít lidé obavy. Podle mnohých totiž tolik orkánů a vichřic za sebou v České republice nikdy nebylo a počasí je podle nich mnohem nebezpečnější. Meteorolog Rudolf Kovařík ze Šindelové však potvrzuje, že jde o mýtus a rychlejší proudění trápilo Karlovarský kraj i dávno v historii.

„Orkány a vichřice ničily majetek lidí nejen v Karlovarském kraji, ale i v celé České republice i v předchozích letech. Jenže v té době se to nikde tolik nešířilo po zprávách, věděli o tom jen lidé v té oblasti, kde vichr udeřil. A až po čase se to dozvídali i lidé z dalších měst. Obyvatelé věděli, že i takové projevy k počasí patří a brali to se samozřejmostí,“ líčil Rudolf Kovařík.

Dnes se o každém rychlejším zafoukání dozvídáme z televize, rádia a sociálních sítí, a proto mají všichni dojem, že toho všeho je nějak víc.

„Je pravdou, že mezi lety 1948 až 1988 nastalo období klidu. V tomto rozmezí se orkány a vichřice v České republice objevily jen výjimečně,“ potvrdil Kovařík.

V té době tak lidé mohli mít pocit, že se našemu kraji prudké větry a přívalové srážky a další pohromy vyhýbají. Ale jednalo se jen o přirozený vývoj počasí

„Od té doby se zase začala dynamika počasí zrychlovat. Souvisí to i se stoupající teplotou moří a oceánů, což se dnes označuje za změnu klimatu. Tím, jak jsou vody teplejší než například před 50 lety, tak tím pádem se rychleji odpařuje voda, z které se pak vytvářejí oblaka a tím pádem se zrychluje proudění vzduchu. Je pravda, že orkány a vichřice mají tím pádem o něco vyšší rychlost než před 50 až 60 lety, ale není zase tak razantní, jak by si někteří mohli myslet,“ informoval Kovařík.

Obyvatelé Karlovarského kraje se musejí smířit s tím, že dynamika počasí bude narůstat. Takže větry budou rychlejší, bude více srážek, ale zatím to není žádný extrém. Povodně v české republice byly i před stovkami let, není to žádná novinka, která by vznikala pouze nyní.

„Dynamičnost, tedy proměnlivost počasí, je trochu divočejší, ale nebude tomu tak neustále. Jedná se o určitou periodu, časový úsek, kde dynamika narůstá a pak přijde doba, kdy zase bude postupně proměnlivost klesat. A lidé zase zažijí takový ten klidnější rok, kdy občas zafouká, občas zaprší a podobně.

Ale kdy se situace začne postupně uklidňovat, není v tuto chvíli jasné, nikdo si to netroufne odhadnout, ale podle záznamů víme, že jednoho dne tato situace nastane,“ vysvětlil Rudolf Kovařík.

To samé se týká Vánoc, kdy v dávné historii lidé zjistili, že se v těchto dnech pravidelně otepluje.

Teplejší vzduch během Vánoc není však žádnou novinkou. Už i naši předci vytvořili pranostiku Na Adama a Evu čekej oblevu, což úbytek sněhu i v historii dokazuje. „Může za to oceánské proudění, které právě během Vánoc ovlivňuje počasí v naší republice, a obzvláště v Karlovarském kraji. Žene se sem teplejší a vlhčí vzduch, takže tu máme spíše deštivo.

Naopak v té době se objevuje sníh v nížinách v Americe. Je to tak už spoustu let. Odhaduji, že mrazivé a sněhové Vánoce by u nás mohly nastat tak jednou za čtyřicet let, a to je hodně optimistický odhad,“ doplnil Rudolf Kovařík.