Změna projektu na „kočkohrad“

O místě, kde bude škrabadlo v podobě hradu stát, bylo jasno od začátku. Růžena Sekretová žije v malém domku na Kladensku se synem a s přítelem, a právě přítelova pracovna splňovala požadavky pro klidný kočičí odpočinek.

O tom, jak bude škrabadlo vypadat, měla jeho tvůrkyně také už od začátku jasno: rozhodla se pro vzhled středověkého hradu se třemi věžemi. Nakonec však, jak už to v životě chodí, všechno dopadlo trochu jinak.

Kočičí strom podle Tomáše Cafourka:

| Video: Youtube

„Původně měla být prostřední věž o hodně vyšší než zbylé dvě, ale v přítelově pracovně je zkosený strop, a já jsem zjistila, že věž v plánované výšce 160 centimetrů se tam nevejde. Musela jsem věž i stříšky vyrobit jinak,“ vypráví Růžena Sekretová.

S úsměvem přiznává, že z plánovaného stylového středověkého hradu nakonec vznikla kombinace zámku a veselého „kočkohradu“. Tři třípatrové věže s cimbuřím spojují dva můstky s provazovým zábradlím a dva můstky visuté, po nichž mohou kočky procházet z věže do věže a z komnaty do komnaty.


Nahrává se anketa ...

Za tři týdny a pár stovek

„Škrabadlo jsem vyráběla asi tři týdny. Když jsem se vrátila z práce, byla jsem od šesti do osmi hodin v dílně a věnovala jsem tomu i víkendy,“ říká Sekretová.

Materiál ji vyšel asi na šestnáct set korun. Původně chtěla celé škrabadlo vyrobit z paletových kousků, ale spotřeba materiálu by byla tak velká, že se rozhodla využít OSB desku. Zvolila desítku, tedy tu nejslabší, se kterou se dobře pracuje.

Hodně peněz jí uspořil i její zvyk schovávat zbylý materiál. Teď měla z minulosti k dispozici nejrůznější kousky dřeva, které mohla při stavbě škrabadla využít.

Jediné, na co využila palety, jsou vysoká dvířka, která musí být otevírací kvůli hygieně. „Mezi kočkami mám totiž pár záškodníků, kteří mi občas někam nablinkají. A aby byl úklid snazší, jsou v přepážkách nastříhané kousky linolea, a na tom je ještě koberec, aby se v případě nějaké nehody dalo všechno snadno vyndat a pořádně vyčistit,“ vysvětluje Sekretová.

Mnohé její kočky mají za sebou nelehký osud, takže pro ně má pochopení. Sama pracuje jako sociální terénní pracovnice, která pomáhá lidem v těžkých životních situacích. Práce se dřevem a péče o zachráněné kočky jí tak pomáhají relaxovat.

Přibude ještě větev na drápky

A jak se nové škrabadlo kočkám líbí? Mají je rády, protože je v místnosti, kde mají klid. „Už když jsme hrad připravovali k výnosu do patra, skočila do něj černá Tereza, takže jsme vynášeli hrad i s ní,“ líčí jeho tvůrkyně.

Nový prostor si podle ní oblíbily zejména starší plaché kočičky, takže když některou z nich jejich paní hledá třeba kvůli stříhání drápků, může jít najisto. Ví totiž, že se určitě povaluje ve svém novém hradu.

Škrabadlo doplní ještě velká větev, kterou už má Růžena Sekretová doma. Nebude ji obalovat provazem ani lakovat. Připevní ji na jednu z věží, aby si kočky mohly brousit drápky o dřevo. Bude z toho sice trochu nepořádku, ale ten se snadno uklidí.

Nové škrabadlo není v domácnosti jediné, další jsou rozmístěna v jiných částech domu, takže kočičky mohou mít své soukromí. Pro kočky je určena i velká venkovní voliéra, aby mohly na čerstvý vzduch a nehrozilo, že se zaběhnou.

Zahrádka pro kočky

Také další projekt Růženy Sekretové přinese radost jejím chráněnkyním. S přítelem se chystají obložit zdi v obývacím pokoji dřevěnými deskami a na jednu stěnu chtějí upevnit tři poličky nad sebe a propojit je velkým kusem stromu, který bude poličkami jakoby prorůstat. Zabere to celou zeď a kočky budou mít další místo pro své povyražení.

Jejím největším snem je však zasíťovat malou zahrádku, kterou má u domečku, aby její kočky nemusely být jen v současné voliéře. Tedy aby mohly pobíhat, polehávat a hrát si v celém prostoru zahrádky bez rizika, že by utekly.

Uvažuje, jak zasíťování udělat, aby bylo nejen účelné, ale také aby citlivě zapadlo do prostředí, v němž společně žijí. Nápady už má, ale zatím vše zůstává hudbou budoucnosti. „Bylo by to hrozně drahé,“ podotýká Růžena Sekretová.

Ale protože je zvyklá své plány realizovat, určitě se jí to podaří.