Králíci potřebují láskyplnou péči. Chutné, zdravé a dietní maso za to ale stojí

Vyplatí se tedy králíky chovat a jak dlouho trvá králíka vykrmit? Co všechno by měla splňovat králíkárna a co v ní nesmí chybět?

„K domácímu malochovu králíků jsem se rozhodla z důvodu produkce vlastního masa. Ostatně zažila jsem chov králíků jako dítě a byla jsem u krmení, čištění, zajištění sena i zabíjení. Je to radost, i starost. Každý si na tom musí najít to své a nezapomínat si to také užívat,“ říká Lenka Dvořáková.

Každý je originál

První samičku si Lenka Dvořáková pořídila od známých. Je to klasický vesnický kříženec. Stála ji tehdy dvě stě korun. Křížence chová, protože jí přijdou odolnější vůči nemocem a také se jí líbí jejich pestrost. Každý je originálem.

Směs krmení a připouštění:

„Chovám králíky čtvrtým rokem, neočkuju je. Je to moje rozhodnutí. Dlouho jsem četla a procházela diskuse zda očkovat, nebo neočkovat. Nakonec jsem se přiklonila k tomu, že neočkuji,“ vysvětluje svoje pohnutky.

Z hnoje je kvalitní kompost

Lenka Dvořáková ráda tvoří ze dřeva, ale králíkárna pro ni byla trochu výzva. „Měla by splňovat základní parametry, aby chov nehraničil s týráním. Chtěla jsem mít pro králíky pohodlí, proto jsem stavěla králíkárny s většími kotci. Takže i náš současný samec Milouš si užívá pěkný prostor 65 krát 95 krát 65 centimetrů. Samice pak mají králíkárnu ještě větší, protože v nich odchovávají i své mladé až do odstavu,“ říká zkušená chovatelka.

Králíkárny jsou opatřeny dvířky s pletivem, na kterém je připevněna napáječka na vodu, a vybavena sítí proti proti komárům, kteří bývají hlavními přenašeči nemocí. V každém kotci jsou umístěny jesličky na seno, aby bylo lépe přístupné jak pro králíky, tak pro doplňování.

Slepice lépe snášejí, psi se zbaví nádorů. Víra v léčbu bělidlem trvá

Dno králíkáren má mírný spád dozadu pro odtok moči. Jako podestýlku používá Lenka Dvořáková převážně slámu nebo hobliny. Stěny kotců natírá vápnem s vodou kvůli dezinfekci.

„Při tomto způsobu chovu je třeba také zajistit místo, kam budete dávat špinavou podestýlku a trus, kterého je opravdu dost. Mám za pozemkem hnojiště, kam vše vyvážím. Vytvářím si tak vlastní kvalitní kompost a hnůj, který na podzim rozházím po poli a po záhonech, kde pěstuji zeleninu. Někdy ho také daruji hodné sousedce pěstitelce,“ usmívá se chovatelka.

Králíkáren je potřeba víc

Po dokončení stavby bylo potřeba králíkárny také správně umístit. Chovatelka proto vybrala místo za stodolou, kam nesvítí přímé slunce přes den a kde nefouká intenzivní vítr. Králíkárny má umístěné ve starém psím kotci se střechou proti dešti a oplocené proti predátorům.

„Pokud plánujete chov králíků na maso, nesmíte zapomenout, že budete potřebovat více než jednu králíkárnu pro chovnou samici. Mláďata je třeba odstavit od matky přibližně v šesti až osmi týdnech a musíte mít na ně další kotec. A to dokonce dva,“ upozorňuje chovatelka.

Pro mladé králíčky má ve stodole výběh přibližně dva krát dva metry. Tam jsou všichni spolu až do třídění podle pohlaví. „Ve věku tří až čtyř měsíců je potřeba od sebe oddělit samce a samice, neboť v této době začínají pohlavně dospívat a mohlo by dojít ke křížení mezi sourozenci. Já odstavuji v osmi týdnech. Je to pro mladé i matku méně stresující,“ vysvětluje náročnost chovu Lenka Dvořáková.

Ideální je vlastní louka

„Králíci musejí mít přístup k čisté vodě a dostatek potravy. Mám napáječky na litr vody, které každý den doplňuji. Když je králíků víc, přidám napáječky nebo doplňuji i dvakrát denně. Je také potřeba hodně sena. Králíci nejvíce přibírají z objemové hmoty. Takže seno mají k dispozici neustále také v jesličkách. Ráno dávám ještě ječmen a trochu granulí,“ uvádí Lenka Dvořáková.

Ovce jako živé sekačky? Sen se chovateli rozplynul, stal se jejich otrokem

V létě jídelníček svých chlupáčů doplňuje o čerstvou trávu, v zimě zase dokrmuje řepou, jablky, nebo kousky suchého chleba či kukuřičnými klasy. Lenka Dvořáková tak kupuje pouze granule a zrní. Seno si dělá sama na své louce a přispívají i hodní sousedé ve vsi.

„Dříve jsem seno obracela ručně a skladovala na volno ve stodole. Teď jsme s manželem pořídili obracečku za malotraktor a úžasného pomocníka, balíkovačku sena. Ušetří obrovské množství místa při skladování sena i práci s odvozem. Je potřeba opravdu hodně sena! Já obhospodařuji dvakrát za léto zhruba 3500m2 luk,“ popisuje Lenka Dvořáková.

Zpracuje se maso i kůže

Od první samičky ušla Lenka kus cesty. Dnes má tři chovné samice, jednoho samce a jednoho mazlíka plus jejich potomky na výkrm. Připouští je dvakrát ročně - na jaře a na podzim. Její samice mívají v průměru osm mladých na vrh. Zabíjí pak ve věku zhruba pěti měsíců, jakmile dosáhnou živé váhy. To je přibližně 2,6 kilogramů, někdy i více.

U mámy je nejlíp:

„Pro mě je nejpřijatelnějším způsobem zabití králíka tupá rána za uši. Někdo používá jateční pistole k tomuto určené. Postup stahování je jen jeden a můžete ho načíst v knihách nebo na internetu. Nejlepší je ale poučit se od někoho znalého, aby vám přímo ukázal, co je potřeba a na co si musíte dát pozor. Většinou vše zpracovávám sama. Občas na výpomoc přijede i můj otec,“ vysvětluje Lenka Dvořáková s tím, že spotřebuje a zpracuje i kůže, které napne na napínáky, vysuší a prodává do výkupu.

Facebook Deník Styl je tu pro každého.Zdroj: Deník/Denisa Lottmannová