Během výzkumu parazitů a tělesných proporcí u legálně ulovených kusů bobrů vědci z Brna zkoumali i kvalitu masa těchto hlodavců. Praktickým výstupem jsou i takzvané užitné vzory na klobásu a konzervu. Vyvinuli je vědci z Agronomické a Lesnické a dřevařské fakulty.
V minulosti lidé bobří maso tradičně konzumovali, dokonce je považovali za maso postní a řadili mezi ryby. V současné době se ale zatím dostane kvůli přísné ochraně a omezení lovu k jen velmi úzké skupině lidí.
„Po odlovu mohou být zlikvidováni pouze v souladu s legislativou. Lovec může maso z uloveného kusu zkonzumovat ve své domácnosti, ale v případě chráněných živočichů nemůže uvádět na trh nebo obchodovat s jakoukoli částí zvířete,“ upřesnil Miroslav Jůzl z Ústavu technologie potravin Agronomické fakulty Mendelu.
close
info
Zdroj: Deník/Lubomír Stehlík
zoom_in
Bobr evropský
Právě lovci se na univerzitu nejčastěji obraceli s dotazy, zda a za jakých podmínek mohou bobří maso konzumovat. U bobřího masa existuje předpoklad, že se ve vodním prostředím může kontaminovat nebo trpět parazity. Důležitá je proto tepelná úprava.
Bobr si porozumí s vepřovým a kmínem
A jak se taková konzerva z bobra vyrábí? Základ je ve vykostění a očištění masa, které čeká další úprava. Podobně jako u jiných druhů mas i to bobří si chuťově porozumí ještě s dalším, tučnějším druhem, zejména vepřovým.
Podle užitného vzoru se na sto kilo konzervy využije a namele osmnáct kilo bobřího masa, stejné množství hovězího libového předního. Zbytek by měly tvořit zmíněné vepřové produkty, třeba maso s obsahem tuku do padesáti procent nebo téměř osm kilo vepřových kůží. U koření se neděje žádná divočina, postačí pouze sůl, pepř a kmín.
Bobři mohou být i agresivní. Loni v Ústí nad Labem napadl několik psů:
„Plníme do skleněných obalů a sterilujeme v konvektomatu nebo varném kotli při teplotě 100 stupňů Celsia po dobu dvou hodin. Po vyjmutí a vychlazení druhý den opakujeme sterilaci,“ uvedli vědci do dokumentu. Masný výrobek by tak měl splnit podmínky zdravotní nezávadnosti.
